Lehký destruktor třídy Recusant

4. ledna 2008 v 12:47 | EI |  Star wars- CIS lodě
pic
Když se pod taktovkou charismatického ex-Jedi hraběte Dookua začala formovat Konfederace nezávislých systémů (CIS), bylo jasné, že nepřijde žádný dobrotivý posel Republiky a nepopřeje všem mnoho zdaru. Nicméně stav republikové flotily před klonovými válkami nedělal Separatistům mnoho starostí. Faktická absence jakýchkoli významnějších bojových složek Republiky dávala dost prostoru pro stavbu menších soukromých flotil. Jediné, co mocným korporacím, jako byl například Komerční cech, bránilo ve stavbě obrovských válečných lodí, byly republikové zákony. Tyto zákony nicméně povolovaly vlastnictví velkých přepravních lodí, které se poté s náležitou výzbrojí staly páteří separatistických sil. Pro vůdce CIS proto znamenala bitva o Geonosis velký šok, když se v ní objevily na svou dobu gigantické útočné lodě typu Acclamator. Proto bylo v následujících měsících rozhodnuto o stavbě první lodi čistě konfederačního designu. Tak spatřil světlo světa podpůrný destruktor Komerčního cechu třídy Recusant. Za svůj vznik může poděkovat firmám Hoersch Kessel Drive inc. a Free Dac Volunteers, které mají na svědomí i mnoho dalších separatistických strojů. Lehké destruktory třídy Recusant se začaly ihned po svém zařazení do Flotily objevovat v bitvách a osvědčily se více než dobře.
Podpůrný destruktor třídy Recusant dosahuje vskutku úctyhodných rozměrů, které předčí i hvězdný destruktor třídy Venator.1187 metrů na délku, 157 metrů na šířku, 163 metrů na výšku hovoří za vše. Loď však může být jakkoli velká, avšak pokud není náležitě vyzbrojená, nažene hrůzu maximálně nějakému vandrákovi, co se vynoří z hyperprostoru moc blízko a už to nestihne ubrzdit. To však u lodí třídy Recusant neplatí. Proti republikovým lodím může kapitán každého destruktoru využít slušnou řádku zbraní. Na ty největší nejlépe platí příďové gigantické turbolaserové dělo, které je obdobné tomu, jež se používá na fregatách třídy Munificent, avšak stejně jako na zmíněných fregatách trpí dělo stejnými nedostatky, jako jsou pomalé zaměřování a obrovské energetické nároky. Proto je většinou efektivnější střelba z lehčích zbraní, jako jsou 4 těžká turbolaserová děla, 6 těžkých turbolaserových věží. To vše nakonec pojistí ještě 5 turbolaserových děl a dílo je dokonáno. Tím se tedy Recusant vypořádal s velkými plavidly, avšak nejedna bitva ukázala, že bitvu rozhodují stíhačky. I proti nim je náležitě vybaven. Republikovým pilotům poskytne spoustu zábavy 60 laserových děl bodové obrany doplněných 12 lehkými laserovými děly. A když už si takový pilot myslí, že už ho nic horšího nemůže potkat, záhy narazí na jedno z 30 dvojitých laserových děl. A to už si pomalu začíná zvykat na chladné vesmírné vakuum, které ho téměř s jistotou čeká. Celá takto vybavená loď však nefunguje na vlídné slovo, a tak je zapotřebí masivní hlavní reaktor, jež je schopen spotřebovat stěží uvěřitelných 8600 tun paliva za sekundu.
Říká se, že každý má nějakou slabinu, jen jde o to ji najít. Při jejím hledání u Recusantu se musíme vrátit až na rýsovací prkna konfederačních inženýrů. Samotný původ lodě je přinejmenším zajímavý. Komerční cech poskytl dostatek financí i surovin, Techno unie ji navrhla a firmy Hoersch-Kessel Drive inc. a Free Dac Volunteers ji postavily. Na jejím vývoji se také podíleli vyhoštění Quarreni na Mintooine. Při vývoji tohoto stroje byl kladen důraz především na co nejnižší náklady na výrobu. A tak je stroj z velké části prostě dutý a na mnohých palubách postrádá základní systémy podpory života, jelikož vše potřebné provedou droidi a ti k životu (resp. fungování) vzduch a teplo prostě nepotřebují. Výhody to mělo hned dvě - nízká pořizovací cena a navíc díky nepříliš estetickému designu budila loď hrůzu, jakmile se někde ukázala. Také nároky na posádku byly minimální - k ovládání celé lodi bylo zapotřebí pouze 300 důstojníků, zbylé prostory pak sloužily především k uskladnění bitevních droidů, kterých se do lodi vešlo až 40 000. Dostáváme se však k hlavní slabině celého korábu, kterou je trup, který je extrémně náchylný k poškození. Důvodem je především fakt, že celá loď je prakticky dutá s minimem vnitřních přepážek, což znamená, že při protržení se trup velmi často zhroutí. Praktická absence těžkého plátování bohužel celému problému jen napomáhá.
S takovýmto nedostatkem bylo po pár neúspěšných misích jasné, že Recusant prostě není loď do první linie. A tak se z lehkého prvosledového destruktoru stal destruktor podpůrný. S příchodem lodí jako fregata třídy Munificent se hlavní úkolem těchto korábů stala podpora a přepadávání republikových konvojů. Při souboji 1 na 1 s republikovým hvězdným destruktorem třídy Venator nemá Recusant příliš mnoho šancí, nicméně nízká pořizovací cena dovoluje vysílat tyto lodě do bitvy ve větších počtech a takových šest destruktorů si už většinou s jedním Venatorem bez problémů poradí. I přes své nedostatky se lehké destruktory třídy Recusant účastnily všech klíčových bitev klonových válek. Pochopitelně nemohly chybět ani v jedné z největších - bitvě nad Coruscantem. Jejich úkolem bylo zajistit potřebnou palebnou podporu silnějším lodím. Po skončení klonových válek upadly tyto koráby do zapomnění, či do rukou nejrůznějších žoldnéřů a pašeráků, kde se vlivem nedostatečné údržby časem prostě rozpadly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama