- Dva

8. června 2009 v 13:09 | Soulflyer |  Já a můj blog
Einaradin se probudil. Cítil jak kolem něj vane chladný vítr a slyšel nárazy vln na břeh. Oči ale nechal zavřené. Chtěl si ještě chvíli užít krásnou chvíli s Nikitou v jeho náručí. Lehce se k ní přitulil a zaposlouchal se do ranních zvuků v okolí.
Nikita sebou lehce zavrtěla, ale spala dál. ¨
Einaradin pár minut poslouchal ale pak ho přepadl hlad. Opatrně se vysoukal z Nikitina sevření a nakreslil prstem do písku vyvolávací kruh. Poté si stoupl do jeho středu a začal zaříkávat. Tiše, aby Nikitu neprobudil, ale s dostatečnou silou aby se před ním začal Zhmotňovat koláč a džbán s džusem. Jakmile je zkompletoval tak je zvedl ze země a posadil se vedle Nikity do písku.
Dotyk chladnějšího písku ji probudil, pomalu se nadzvedla a protáhla.
"Dobré ráno."
,,Ale spáč se probudil." Usmál se Einaradin a nabídl Nikitě Džus.
"Díky." Usmála se. "Není kam pospíchat a když je příjemně, tak se krásně spí." Mrkla na něj.
Ei mrknutí opětoval a ulomil si kousek koláče. Byl plněný jahodami. Kousl do něj a s plnou pusou se obrátil k Nikitě.
,,Je výborný. Dáš si taky? Zeptal se jí i když věděl že snídani neodmítne.
"Když naléháš." Zasmála se Nikita a taky si kusulomila. "Máš plán na dnešek?"
,,Chtěli jsme přece odjet do Booty Bay." Odpověděl Ei. ,, Ale další loď odplouvá až po poledni." ¨
"Dobře." Usmála se Nikita trošku smutněji. Marně doufala, ještě bylo brzo aby se vzdal své snahy jít za Irilin. "A dopoledne? Půjdem se zase koupat, nebo prozkoumáme okolí?"
Einaradin se na ni podíval.
,,Koupat se není špatný nápad. Myslím že jsem pro to všemi deseti." Poznamenal
"Tak j." Zasmála se. "Ale možná bych se první trošku prohřála na sluníčku a do vody nešla hned ráno." "Můžu skusit chvilku rybařit! Mám koupený prut, ale ještě nebylo moc příležotostí."
,,Dobře." Přitakal Einaradin. ,,Dojdu ti pro něj, vezmu i svůj. " Zvedl se a zamířil si to k jejich ubytovně.
"Počkej!" Popoběhla. "Jdu s tebou a ve městě si skočím pro lepší návnadu."
,,Dobře jak chceš." Usmál se na ni Einaradin a když k němu doběhla trochu s rozpaky ji vzal za ruku.
Nikita ruku stiskla a láskyplně se usmála. Cestou šli potichu, pouze vstřebávali krásnou atmosféru s přítomnosti toho druhého.Před ubytovnou Nikita počkala na Einaradina a ten ji doprovodil k stánku s rybářskými potřebami. Nikita si tam vybrala ty nejbarevnější a největší návnady, čemuž se Einaradin jen zasmál.
Sám nikdy nerybařil, pomocí kouzla si mohl rybu vylovit upéct a dochutit podle potřeby. Těšil se ale na nový zážitek.¨
Kousek od mola plavala na moři loďka. Zaplatily si vypůjčení a vyrazili na ni. Tam Nikita poučila Einaradina co a jak nachystat a pak už jen lepili návnadu na háčky a nahazovali. Přitom si povídali, vtipkovali a smáli se.
Einaradin si užíval skvělou atmostféru a idyž se mu nepodařilo žádnou rybu ulovit tak neztrácel náladu
Nikitě se ze začátku celkem zadařilo, chytla po tři ryby rychle po sobě, ale potom se přesvědčila, že se tu dá vylovit i spousta jiných věcí. Mezi jinými vytáhla neporušenou láhev s vínem.
Einaradin se podivil co je to za úlovek a navrhl Nikitě ať ji otevře.
"Ale!" Zasmála se. Uzávěr držel pevně, ale nakonec se jí ho podařilo otevřít i když málem přepadla z loďky. "Nazdraví!" Zvolala a napila se z láhve. Potom ji podala Einaradinovy
,,Na zdraví a jíné věci." Usmál se Ei a napil se. Víno mělo dobrou chuť a Einaradinovi chutnalo.
I když nikdy ho moc neměl rád.
Nikitě chutnalo moc a při popíjení toho vypila o hodně víc než Einaradin. Když byla flaška prázdná byla Nikita ve stavu mírné opilosti. Postavila se a chtěla něco říct, ale neudržela rovnováhu a přepadla do vody. Po tom co se vzpamatovala, uklidnila se a zachytila se loďky se hlasitě rozesmála a nemohla to zastavit.
Einaradin se vyděsil když Nikita spadla z loďky. chtěl za ní skočit ale viděl že Nikita je v pořádku a chytila se okraje. Podal jí ruku a v záchvatech smíchu ji vytáhl nahoru.
Nikita se svalila na dno loďky pořád v záchvatu smíchu. "Co bych si bez tebe počala."
Einaradin se usmál a kormidloval loďku zpátky ke břehu.
Nikita seděla v loďce a zamilovaně se dívala na Einaradina.
"Jde ti to výborně." Zasmála se.
Ei ji zkontroloval pohledem jestli zase nepadá ale seděla, tak se otočil a pokračoval v pádlování na břeh. Jakmile tam dorazili, Poděkoval za loďku, vytáhl z loďky rybářské vybavení a Nikitu a se smíchem šli k ubytovně.
S Einaradinovou pomocí se Nikita vyškrábala do schodů a v pokoji se svalila na postel.
Einaradin zatím složil vybavení do rohu a vrátil se k Nikitě. Sedl k ní na postel a chichotal se .
"Lehneš si vedle?" Zeptala se sladce Nikita.
,,Nevím jestli je to....." Nestihl to ale doříct protože ho Nikita vzala za ramena a svalila ho vedle sebe.
Nadzvedla se na rukách a podívala se shora na EInaradina
Einaradin se zatajeným dechem sledoval Nikitu a studoval pohled jejích očí.
Nikita se usmála a pomalu sjížděla níž a níž až se její rty dotkly Einaradinových a zkončily v dlouhém polivku.
Einaradinem probíhaly krásné pocity. V reflexu zvedl ruce a hladil Nikitu po zádech.
Nikita sjela rty níž a líbala ho na krku, zatímco hbitými prsty rozepínala jeho tuniku.
Ei nezůstával pozadu, sundal Nikitě blůzu z jemné kůže a jeho ruce se dostávaly stále hlouběji pod její jemnou halenku.
"Miluji tě." Zašeptala mezi jednotlivými polibky.
,,Já vím." Usmál se na ni Einaradin a dlouze ji políbil.
"Miluješ mě taky?" "Já tě totiž miluji strašně moc."
Einaradina ta otázka zaskočila. Nikdo se ho na to nikdy nezeptal. Chvíli v sobě hledal odpověď ale pak se ujistil.
,,Taky tě moc miluji." Usmál se na ni čistě, přímo ze srdce.
Nikita ho v opověd políbila.
EInaradin se cítil strašně šťastný. Nikita mu dala sen kterého se může držet. Začal ji líbat na krku i na rtech. Její halenka odlétla pryč a Einaradin cítil teplo jejího těla přímo na tom svém.
Nikita Nastavila tělo Einaradinovým polibkům a spokojeně zavrněla.
Einaradin ji zatím bombardoval polibky. Cítil jak její tělo pálí a hřeje. Nikita se toužebně podívala na Einaradina...

PUF! Einaradin se zničeho nic rozplynul ve vzduchu v obláček mlhy. Nikita zakřičela, třesoucíma rukama rozháněla mlhu a hledala EIho ale marně, zmizel. Když ho nenašla sedla si na postel a zírala do prázdna, neschopná pohybu nebo myšlenky. Po chvíli se ale svalila do postele v usedavém pláči.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama