Náhlé setkání

8. června 2009 v 14:12 | Soulflyer |  Moje vlastní tvorba
Před městem Thunder Bluff se otevřel portál a z něj vyšly dvě osoby. Vysoká žena s hrdým nezlomným pohledem a mladý muž v dlouhém kouzelnickém plášti, kterému se v obličeji značil smutek. Aegwyn a Einaradin.

Portál se uzavřel a oba zamířili k výtahům, které vedou nahoru do města. Při jízdě vzhůru Aeqwyn sledovala Einaradina. Hleděl do země bez nejmenšího zájmu o okolí.

,,Ztráta Irilin je pro něj asi těžká." Řekla si Aeqwyn pro sebe a kousla se nervózně do rtu. Když nahoře vystoupili z výtahu, dali se cestou k nejbližšímu místu s občerstvením. Thunder Bluff je se svojí polohou uprostřed nádherné travnaté planiny s malými průzračnými jezírky častým výletním letoviskem pro celou hordu, proto je město plné různých podniků zajišťující služby rekreantům. Ae a Ei našli malou restauraci podle vývěsní cedule s hrnkem. Vešli dovnitř a když se posadili tak Aeqwyn mávla na trollí servírku ať jim donese nějaký koktejl. Poté jen seděli a mlčky usrkávali nápoje z rákosových stébel. Tak proběhlo celé odpoledne a na obloze se začaly třpytit zlaté a bílé hvězdy. Ei se podíval na oblohu a řekl:

,,Musím si jít odpočinout. Teď když se stalo co se stalo. Pojedu domů a chvíli si odpočinu." Aeqwyn jen souhlasně pokynula hlavou.

,,Kdybys potřeboval pomoct, víš kde mě hledat." odpověděla mu.

,,Děkuji." Řekl Einaradin, zvedl se od stolu a vyšel ven. Měsíc ho osvětloval, vypadal ještě bledší než obvykle. Nadech se, pronesl pár slov a byl pryč, rozplynul se. Aeqwyn ještě chvíli pozorovala rozplývající se obrys einaradina ale pak jí padl zrak zpátky na skleníci a zhluboka se napila.


Einaradin se vynořil na náměstí malé vesnice kdesi v Eastern Plaguelands. Všude bylo ticho a celá vesnice vypadala jako mrtvá. Einaradin se pozorně zadíval na domy okolo a všiml si že jsou značně ošuntělé a některé polorozbořené. Najednou ze země vyjela bledá ruka a chytla ho za nohu. Einy se snažil z jejího sevření vymanit a zašeptal pár slov. Ruka vzplanula rudým ohněm a země kolem něj se zatřásla. Einy uskočil o pár metrů dozadu a připraven k boji sledoval co se bude dít. Země všude okolo náměstí začala praskat a z prasklin vylézali nemrtví, celé zástupy ! Einy se vyděšeně ohlédl a když zjistil že má cestu volnou k ústupu, začal utíkat.

Běžel směrem do lesa, věděl že je tam skrytá jeskyně do které ho vzal jednou jeho otec. Doufal že se tam ukryje. Einy doslova cítil hordy nemrtvých jak ho pronásledují lesem. Musel si pospíšit, každá promarněná vteřina může znamenat smrt. Einy běžel před vlnou smrti kterou sám vzbudil z jejího odpočinku, co chvíli se ohlížel a vypálil ohnivé kouzlo na cokoli co se pohnulo.

Naštěstí před sebou brzo uviděl jeskyni. vběhl dovnitř a dalším ohnivým kouzlem které zasáhlo strop, zatarasil vchod. Einy vykašlal prach a zvedl se ze země. Byl prozatím v bezpečí jeskyně a začal ji blíže prozkoumávat. Na zemi oběvil několik šlápot do bahna, které ztvrdlo po dlouhé době. Šel po stopách až došel k podivnému přístroji, který zabíral celý prostor od země až ke stropu. Vypadal jako velká klec s několika dalšími částmi a s malým ovládacím pultem na boku. Einy k němu přišel a pomocí světla které mu sálalo z ruky přejel očima několik kontrolek a ukazatelů. Goblinská technologie, pousmál se. Stiskl rukou červené tlačítko které bylo přímo uprostřed panelu. Z klece vyšlehlo rudé světlo a zalilo celý prostor jeskyně. Einy si dal ruku před oči, jelikož světlo bylo příliž silné. Obrátil zrak zpět ke kontrolnímu panemu a zamáčkl horní modré tlačítko. Tentokrát se začala vytvářet modrá koule uprostřed klece, která se neustále zvětšovala. Jeskyni zaplnilo hlasité hvízdání vycházející z modrého středu a stěny jeskyně se začaly otřásat.

Najednou vyšla z klece exploze která Einaradina povalila na zem a poté naráz vše utichlo a klec se vrátila do normálu. Exploze ale provalila zasypaný vstup do jeskyně a dovnitř se začali s odporným jekotem hrnout nemrtví lidé.


,,Thor falah nor dora!"

Zvučný ženský hlas zaplnil jeskyni která se rozzářila zlatým světlem. Einaradinem najednou prošel nějaký druh bariéry nebo ochranného štítu zlaté barvy a nemrtvý, kterých se dotkl, se změnil na popel. Einaradil ležel na zemi neschopný pohybu, a okouzlen tímto výjevem sledoval rozprášení nemrtvých. Jakmile světlo ustalo, odkryl si rukou obličej a otočil hlavu k zařízení. Před ním stála mladá dívka, v jedné ruce držela dlouhý meč, a v druhé knihu ze které unikaly poslední zbytky kouzla. Sklonila se k Einaradinovi a podala mu ruku. Einy ji přijal a dívka ho zvedla na nohy. Jakmile si stanuly tváří v tvář tak dívka zkameněla.

,,Einaradine!" Vykřikla a objala ho. "Moc se ti omlouvám, já to byla! Musíš mi odpustit!" A začala ronit slzy.Einaradin nechápavě stál a hledal slova.

,,Ale kdo jsi?" Zeptal se podiveně. Dívka se zarazila a přestala brečet. Odstoupila od něj a řekla:

,,Jsem Einaka, tvoje sestra." A zírala na zem. Einaradin nejdřív nechápal ale pak mu to došlo. Tohle byla ta osoba která ho připravila o rodičovskou lásku. Einaradin nevěděl zda jí má vynadat nebo co říct, nakonec si usmyslel, že kdyby se nestalo co se nestalo, nikdy by nepotkal irilin.

,,Odpouštím ti, řekl její bratr a usmál se na ni." Ona jakoby čekala ránu, ale při těchto slovech se napřímila a pousmála. ,,Jak ses tu dostala? " zeptal se a ona se ohlédla po stroji.

,,Ani nevím ... spadla sem a najednou sem byla tu." Einy zpozorněl. V dáli slyšel další, ne zrovna příjemné zvuky. Chytil Ei za paži a začal kolem sebe mávat druhou rukou a odříkávat zaklínadlo. Jakmile další nemrtví dorazili k jeskyni, byli už oba pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama