Velký Návrat Einaradina

22. června 2009 v 16:50 | Soulflyer |  Moje vlastní tvorba
Cestování tímto portálem bylo delší než obvykle a tak měl einy dost času přemýšlet nad vším co se stalo v minulých 24řech hodinách. Nejdřív ztratil irilin, stejně jako naději na její záchranu. Potom byl málem zabit nemrtvými, a nakonec nalezl svoji sestru, kterou od svého mládí neviděl. Einy byl strašně zmatený ve všech myšlenkách a nedokázal najít klid. Přemýšlel nad Irilin. Kdysi ji tolik miloval. Kde jsou ty časy ? Všechno ztratil sám kvůli sobě a svojí žárlivosti. Bez ní je nic. Jen troska plovoucí světem, bez záchrany. Vždycky žil pro irilin, ona byla jeho ráj na celé této prokleté planetě. Byla smyslem jeho bytí. Trávil s ní tolik času že si už tak navykl... její nepřítomnost je pro něj bolestí. Ale jaké to bylo kdysi ? Vždycky ji měl rád ale sám vše kazil... Na svatební cestě ji opustil a už tehdy tím dopustil aby ztrávila čas který měl být jejich s někým jiným. Tím začalo jeho žárlení. Víc si všímal když nebyla s ním a když byla pryč tak ho to bolelo. Ale je to i její vina řekl si Einaradin. To ona se začala přátelit s každým individuem a u některých opravdu pochyboval že šlo jen o přátelství. To ona ho uvrhla v ty muka. To ona mu dala důvod k žárlení. On ji chtěl pro sebe, ochránit ji před vším co by se jí mohlo stát. Nakonec ale právě ona způsobila že byl posedlý démonickými silami když nezvládl hranici svého smutku a vzteku.

,,Ale byla to i tvoje chyba že ses nechal svést svými emocemi na špatnou stranu." Vedle Einaradina se ozvala Ei, asi přemýšlel nahlas.

,,Já vím ale co sem mohl dělat. " pošeptal smutně einy.

,,Měl jsi jí to říct ! Už od začátku kdys začal mít podezdření jsi jí to měl říct. Určitě by neudělala nic co by se ti nelíbilo kdybys byl proti. " poznamenala Ei

,,Myslíš ? Myslíš že by mohlo být vše v pořádku kdybych to udělal ? Ona by se mi tak možná vysmála co si to myslím. Neznáš ji, Chtěla se předvádět před ostatními a na mě ani nepomyslela. Až sem začal být smutný a znechucený tím co dělá tak se teprve obrátila na mě se slovy útěchy. Ale to už bylo moc pozdě. " Einaradin tvrdě stál na svém. Ei však jen zatočila hlavou.

,,Možná neznám Irilin ale vím že to by neudělala. Třeba v sobě měla potřebu se ukázat ostatním, ale nejspíš jsi zapomněl že se chtěla ukázat hlavně tobě ! Pokud tě měla ráda tak jí šlo hlavně o tebe to je pochopitelné. Myslím že by se vzdala všeho aby mohla utěšit tvůj smutek, určitě jsi pro ni moc znamenal. Ei se pousmála a Einy to opětoval.

Jeho sestra mluví pravdu, o tom není pochyb. Možná že to mohlo být s irilin úplně jiné kdyby jí rozumněl. Musí to zjistit ! Irilin je možná zatím ztracená ale Einy musí zjistit způsob jak ji dostat zpátky. Ona je jeho život a má u sebe část jeho duše. Když se Einy více zamyslel zjistil že má pořát i celé jeho srdce. Ještě není pozdě, ještě ne ! Pořád je tu naděje.

,,Ei?" Otočil se k ní.

,,Co ?" vydechla Ei když spatřila Einaradinův záhadný pohled.

Einaradin se rozpovídal až řekl Ei celý svůj příběh s irilin. Co se s ní stalo a jestli není něco, čím by to mohl napravit. Ei se zamyslela a vzpomněla si až když vyrazili z portálu v Tanarisu.

,,Znám jedno místo .... kde bývali lidé očišťováni ... paladinové z nich vyháněli zlé duchy, léčili všechny choroby a postižení... kdysi dávno se tam zrodil jeden z největších paladinů ... říkalo se že byla jeho duše nalezena v Twisting Netheru a díky tajné vyvolávací technice ho dostali na to místo. Poté řekl zaklínač jedno jedinné slovo a uprostřed kruhu na vyvýšené plošině uvnitř chrámu se oběvil onen paladin. To místo by tě rozhodně mohlo zajímat, co ty na to ? Ei jen horlivě pokynul hlavou na znamení souhlasu.

,,Máme štěstí, myslím že ten starý chrám je někde zde. " řekla Ei a s úsměvem ukázala do pouště. ,,Neznáš tu nějaký ruiny ? to by mělo být místo kde začneme s pátráním. Einaradin a Ei si vypůjčili pouštní basiliky, velká plazovitá stvoření která sloužila pro přepravu po poušti, a vyrazili na cestu. Einaradin vedl, protože si moc dobře pamatoval cestu k ruinám kam odjížděl když ho irilin zklamala, a navíc to bylo místo kde zemřel Elfkam, Einaradinův bratr. Einy se podíval na Ei která jela vedle něj a zírala na obzor. Elfkam byl jejich starší bratr, ale opustil je dřív než se Einaka narodila. Tak mu to řekli rodiče. Když jí o něm neřekne, tím míň jí způsobí starostí.

Cesta pokračovala pomalu a blížil se západ slunce. Einy sledoval krvavé slunce sestupující za obzor, daleko za písečnými dunami, když si všiml kamenných ruin těsně pod dunou, na kterou vystoupili. Irilin, už jdu, řekl si Einaradin pro sebe a vyrazil k ruinám.

Když dojeli blíž a seskočili ze svých mountů tak si Einaradin všiml něčeho co mu dlouhou dobu zůstávalo skryto. Pod kamennám schodem, na kterém často sedával byly staré dřevěné dveře zdobené mnoha vyřezanými ornamenty. Einy zeskočil ze schodu a upozornil na ně EI která k němu hned přiběhla. Ei dveře otevřel a naskytl se mu pohled na dlouhou chodbu mířící daleko pod ruiny.

,,Tak jsme tady. " Poznamenala Ei a vtoupila dovnitř. Na prahu se ale zastavila. ,,Máš nějaké .... Světlo? " otočila se na Einaradina. Ten nechal vzplát svou ruku plamene a zvedl ji na úroveň hlavy.

,,To by mělo stačit. " Řekl Einy a společně s Ei sestupoval kamennou chodbou směrem do tmy. Po delší chůzi nalezly další dveře na konci chodby. tentokrát byly ale z oceli se zlatými ornamenty a uprostřed byl otisk ruky.

,,To je práce pro mě." Řekla Ei a přitiskla ruku na obtisk. Zespodu zazářilo zlaté světlo a na chvíli je oslnilo, ale jak otevřeli oči tak dveře byli pryč a oběvili se na kraji místnosti zdobené zlatem a stříbrem, s malým vystouplým kruhem uprostřed, u kterého stál pult s otevřenou knihou. Přišli k ní a četli. Po chvíli se ozvala Ei.

,,Čtu to zřetelně. Máme kouzelníka i paladina, takže rituál můžeme provést. Já budu udržovat magické síly v rovnováze, zatímco ty najdeš tu svou Irilin a přivoláš ji sem. Jak budeš cítit její přítomnost tak řekni tohle slovo : Kai. Poté by se měla mysl zhmotnit do jejího vlastního těla které se poskládá z jejích myšlenek a vzpomínek, a pomocí energie všude okolo se loží do těla z masa a kostí kam se umístí i její mysl." Ei domluvila a podívala se na Einaradina, zda všemu rozumí. On pokynul hlavou na souhlas a hlasitými výdechy se připravoval na nadcházenící rituál.

Ei se zatím postavila naproti němu přs kruh a roztáhla ruce. Mezi prsty jí začalo jiskřit zlaté světlo a přesouvalo se do kruhu. Einy se cítil připraven jako nikdy dřív. Zavřel oči a začal pátrat po irilin v celém světě. Jedno místo ho ale přitahovalo. Cítil tam její přítomnost ale tak slabě že to skoro přešel. Poté se na to místo zaměřil a ucítil ji. Musí ji dostat sem ! Otevřel na druhé straně portál a nasál do něj celou irilinu energii. Poté se otevřel portál v místnosti kde stáli a vylétla z něj směs listí a energetické hmoty, která jiskřila nespokojeností a zuřivostí. Einy otevřel oči ze kterých mu začalo plát rudé světlo způsobené ohromným nahromaděním magických sil a podíval se na Ei. Pokynula hlavou a Einy vyslovil to jedinné slovo.


,,KAI!"


Energie z okolí společně s lístky se vnořila do zlaté magické síly a začala formovat ženské tělo. Tělo elfky se kompletně nahé vznášelo uprostřed zlatého víru sil a energie v místnosti se ohromně zesílila. Einy se bál že už to nevydrží ale myšlenka na irilin ho přivedla zpátky. Vložil do toho poslední ze sil které mu zbyly. Vše najednou ustalo. Magie se rozplynula a všechna energie byla pryč. Einy zhluboka oddychoval a zíral do středu kruhu kde stála Irilin ! Skutečná irilin tak jak byla stvořena. Einy se štěstím zasmál a irilin zrak na něj padl.

,,Hnusný démone !" Irilin vyprska a chystala se k němu rozběhnout.

,,Jej chybka." Ozvala se Ei která stála za Irilin a udeřila ji do břicha zlatavou energií. Ozval se strašlivý kvílot a z irilin vycházela černá zkažená energie.

,,Je to kledba." Řekla Ei k Einaradinovi který stál zděšený a nevěděl co udělat. Proudy světla vyháněly z Iirlin poslední zbytky Elunníny kledby a když ji i ty opustily tak se zhroutila . Einy rychle přiskočil a vzal ji do náručí. Poté ji odnesl na jednu z lavic blízkých kruhu a oblékl ji do pláště který jí ovinul kolem těla. Postavil se vedle Ei která zírala na Irilin.

,,Bude v pořádku." řekla mu Ei. ,,Já musím odjet, něco na mě čeká. Ty tu zůstaň s ní a postarej se o ni. Bude v šoku z toho co se stalo a nejspíš si nebude pamatovat nic z toho jak byla energií. Její vědomí skončilo v Elunníných zahradách, pak převzala kontrolu cizí černá věc. To co tě napadlo V Silvermoonu nebyla irilin i když sis to myslel. ta byla jen uvnitř ale ovládalu ji něco jiného jako příkrov temného snu. Teď je to pryč a Irilin je Irilin. Pravá irilin. Ta kterou jsi znal než přišla k Elunne do zahrad. Teď ale odcházím a vrátím se nejspí až za dlouho. Neboj, najdu si tě. " Ei se otočila vyběhla z místnosti. Za ní zaznělo jen Einaradinovo poděkování.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama