(47) Noční palouk

7. ledna 2010 v 18:14 | Medraen Soulflyer |  Moje vlastní tvorba
Kmen Teldrasilu, vykotlaného stromu ve kterém sídlila většina elfské populace, se táhl stovky metrů nad mořskou hladinu. Již zdálky vypadal impozantně. Na první pohled připomínal jeho povrch obyčejnou kůru, jen mnohokrát zvětšenou. Ve skutečnosti byl ale povrch Teldrasilu tvrdý jako kámen. Nad Ru´Theran vilage zela ve stěně kmene díra vytvořená démonem, kteého Einaradinova skupina porazila ve vesnici. Teď odpočívali v démonově díře asi sto metrů nad vesnicí. Ateran přecházela sem a tam po prostoru a přemýšlela. Einaradin seděl v rohu a mnul si ruce. Zatím to šlo dobře, na skálu se dostali, teď to bude těžké. Musí proniknout do nepřátelského prostředí, protože Einaradin počítal s přítomností dalších démonů. Po prozkoumání prostoru našli malou chodbu, která vedla mírně vzhůru. Ze stropu visely různé kořeny rostlin, které se až z povrchu prorostly do takové hloubky. Skupině dalo zabrat, než se dostali přes některé překážky ze srostlých kořenů. Einaradin nechápal, jak se tam dolů mohl dostat tak velký démon. Z myšlenek ho vytrhla Ateran když zvedla ruku a dala povel k zastavení skupiny.

,,Už se blížíme k povrchu, musíme být velmi opatrní. Nevíme co na nás může tam nahoře ve stínech čekat." Pokynula hlavou a všichni si připravily zbraně. Einaradin si navíc přichystal pár jednoduchých kouzel pro případnou obranu. Pomalu se před nimi oběvilo matné měsíční světlo, prozařující skrz obrovské listy Teldrasilského lesa.

,,Je tu ticho." Poznamenala Ei. ,,Zdá se že pach démona odpuzuje normální zvířata." Ateran se sehla a vzala ze země nějaký provázek.

,,Tohle mu patřilo." Řekla a stiskla provázek v ruce. ,,Jen doufejme, že se dlouho žádný další neoběví." S mečem v ruce obešla prostor palouku. Einaradin náhle zpozorněl. Nějaká energie vyzařovalaz lesa před nimi, jako by někdo ...


,,Je tam portál!" vykřikl. Ateran se podívala kam ukazuje a všichni tři se tím směrem rozběhli. Po chvíli prodírání lesním porostem se jim naskytl pohled na vířící bublinu energie, která se vznášela uprostřed malé mýtiny. Okolo stály řady démonů a nějaký demonický velitel k nim promlouval.

,,Tady to je, tipuji že tohle je důvod uzavření Teldrasilu." Promluvila tiše Ateran. Einaradin přikývl a Ei se pozorně zadívala na zformovanou legii. Může jich být tak padesát. Einaradi se otřásl. Padesát démonů je hodně, to nemají šanci je porazit.

Najednou se ozval ryk rohů a z lesa naproti skupině vyrazila elfská jízda. S řevem se valila ze svahu oproti řadám démonů, všichni v černých zbrojích se znakem měsíce. Elunina Garda. ¨

Skupinka stála chvíli ohromená, když jezdci na nočních panterech začali pobíjet legii. Jakmile se ale vzpamatovali tak se rozeběhli elfům na pomoc. Ei se oběvil v rukou zlatý meč, kterým začal porcovat démony vždy po několika najednou, jako by čepel procházela skrz, jako by létala vzduchem a ne démonními těly. Ateran po chvíli zmizela v bitevní vřavě a Einaradin zdálky sesílal mocná kouzla, která otevírala zemi, nebo propalovala démonům maso až na kost. Z ničeho nic, když byli všichni nejvíce zabráni bitvou, se rozzářil portál ve středu a mýtinu zalilo temné, nachové světlo. Ozvalo se zasyčení a z portálu se začly pochodovat řady démonů. Když si uvědomili, že jsou uprostřed bitvy tak se okamžitě přidali na stranu svých bratrů.

Zdálo se, že útočníci budou poraženi. Řady démonů neslábly a nočních elfů už znatelně ubylo. Ateran nebyla k nalezení a EI už docházely síly. Křivka opisovaná jejím mečem se zpomalila, ale stále se ještě opakovala. Einaradin se sotva držel na nohou, kouzlení ho unavovalo, protože se snažil o co největší efektivnost oproti démonům. Teď už mohl sesílat jen ty nejjednoduší, aby vůbec dokázal přežít. Sám se musel zapojit do boje na blízko. Vytasil meč a rozeběhl se do davu démonů. První z nich po něm sekl obrovskou sekerou, ale minul, protože mu Einaradin stihl očarovat mysl. Meč zabodl do démonovy hrudi, až ho celého pokropila nachová krev. Einaradivův plášť zavlál ve vzduchu a další dva démoni se zhroutili bezhlaví k zemi. Einaradin zkontroloval pohledem bojiště a zjistil že portál znovu změnil barvu. tentokrát na ostře zelenou. Pak zaplál zelenými plameny a zmizel.

Einaradin zamrkal, portál zmizel. Rozhlížeje se po okolí hledal někoho, kdo to mohl způsobit, ale nikoho nenašel. Zbývající noční elfové se znovu pustili s vroucí krví do bitvy. Démoni padali a bitva se chýlila ke konci. Einaradin se prosekal k Ei.

,,Musíme zmizet dřív než to skončí, kde je Ateran?" Ei jen smutně zavrtěla hlavou. Einaradin se kousl do rtu, další oběť legie. ,,Drž se mě, půjdeme do Stormwindu." Ei se ho chytla za nabízenou ruku a naposledy se rozhlédla po bitevním poli. Vojáci zabíjeli poslední z démonů, nikdo si těch dvou postav opodál nevšímal. ,,Jdeme na to" Pošeptal Einaradin a za chvíli už oba dopadli do nějaké temné uličky v centru Stormwindu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama