Muž a Šelma

10. října 2010 v 4:05 | Medraen Soulflyer |  Moje vlastní tvorba
Ráno okolo čtvrté se mi chtělo psát takže tady je můj výtvor:


V kleci pevné, líté zvíře tiskne tlapy, uprchnout se snaží tak ať už jej nikdo nepolapí,
Zlatá barva černé skvrny a v rohu klece zbytky malé srny,
které snad potravou pro toto zvíře se staly, jehož tesáky jemnou kůži rozdrásly.

Proč ach proč?

Velká místnost v temnotě se topí, tu rozsvítí a hle! Muž v kabátě.
Nebojí se šelmy líté v kleci ukryté, vždyť každý den donáší zbytky srny zabité,
Jeho ruce den co den jsou krví smáčené, však jeho srdce ukryté je, zmražené.

Proč ach proč?

Celé divadlo se opakuje každý den, muž vejde se srnou a bez srny vyjde ven,
Zvíře v kleci samotné je, ztrápené, Však svou divokostí ohrožuje další členy svého plemene,
ti volně   prohání se venku za mřížemi, aniž by se po ledasčem ohlíželi.

Proč ach proč?

Tento den stalo se však něco náhle, muž choval se neobezřetně a táhle,
Upadl a v kleci jinak pevné zela díra do jámy bezedné, svobodného světa.
Zvíře vyběhlo ven jako splašené, však muž nechoval se ani trochu zděšeně,
Svoboda ta jako rajský plyn, potěší, ale po chvíli je z ní zase dým.

Proč ach proč?

Dny bez zvířete byly nudné, zkroušené, muž rozhodl se že smutek zažene a vydal se domů.
Cesta dlouhá nebyla, to ne, ale bez zvířete dál jakoby ne a ne dojít cíle, muž plahočil se dál jakoby bez píle,
Však zanedlouho spatřil v dáli domov, když přišel blíž tak překvapením ani nemoh, a svalil se do trávy,
ztracené zvíře lovilo radostně cikády!

Proč ach proč?

Když vyběhlo a zmizelo ve vysoké trávě, myslelo si zvíře že vše zvládne hravě,
Všichni však odešli, a pro zvíře kruté časy nadešly, bez jídla a společnosti má na kamenech válet svoje kosti?
Tu zavětřilo náhle vůni staré známé ulovené srny. Dům! A srna visí na nejbližším trámu,
pro unavenou šelmu hotové blaho po ránu, i rozhodla se šelma zůstat a počkat na muže v kabátu.

Proč ach proč?

Pak přišel a šelma vyskočila radostí, pak vrátila se a kousla srně do kostí. Vrněla blahem.
Muž rozhodl se ponechat si šelmu v domě, a večer spolu sedávali u ohně,
muž vyprávěl příběhy o lovu svojí šelmě dokola a znovu, než oba přepadla dřímota a
usnuli blaženým snem.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Shuffle Shuffle | Web | 10. října 2010 v 19:40 | Reagovat

Krása...dojemné a úžasně napsané...kdyby mě zase moji pitomí spolužáci donutili recitovat v soutěži,tak budu odříkávat tohle :D

2 Ellia Ellia | Web | 8. listopadu 2010 v 22:03 | Reagovat

Proč si pod tím stále představuju naši společnost?
Moc pěkné.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama